alergy

Alergie na potraviny

Potravinová alergie

Obecně o potravinové alergii

Každý dvanáctý až patnáctý kojenec (stejně tak batole do 3 let věku), každý dvacátý školák a přibližně každý třicátý dospělý trpí některou z  forem potravinové alergie. Jde o  stav, při kterém imunita (česky obranyschopnost) zahájí neuvážené kroky proti jinak neškodným bílkovinným složkám potravin. Imunita je velmi zjednodušeně řečeno stvořena primárně k obraně před mikroorganismy, toxiny a stárnoucími buňkami, rozhodně ale ne k odpovědi na bílkoviny běžných potravin. K jakémukoli alergickému onemocnění musí být genetický podklad; zatímco před 100 lety se to týkalo sotva 1 % populace, dnes je ohroženo reálnou alergií neuvě‑ řitelných 40 % obyvatel světa. Jednoznačné vysvětlení tohoto znepokojivého trendu nemáme a o to víc se musíme zajímat o spouštěče alergických reakcí, o alergeny prostředí. Předmětem tohoto varování jsou alergeny číhající v běžné potravě. Potravinové alergeny představují skutečné nebezpečí pro 6‑8 % kojenců, resp. vážné riziko pro 3‑4 % dospělých. Potravinová alergie sice nepatří mezi nejčastějším alergická onemocnění (například každý pátý Evropan trpí sezónní pylovou alergií), zdá se však, že patří mezi ty nejzáludnější. Proti potravinám, resp. proti potravinovým bílkovinám začne imunitní systém potenciálního alergika tvořit alergické protilátky (imunoglobuliny E, zkratkou IgE), nebo se proti potravinovým alergenům postaví specifické bílé krvinky (non-IgE mechanismy). První reakce je dobře doložitelná anamnézou, vyšetřením kožními testy nebo vyšetřením sérových hladin specifických IgE, u druhé skupiny je anamnéza málo konkrétní, kožní testy jsou nepřínosné a  laboratorní testy existují jen v  experimentu. Spoléháme pak na  eliminačně‑expoziční testy. Úspěšná eliminace znamená ústup sledovaných obtíží po vysazení podezřelé potraviny, pozitivní expozice značí návrat příznaků po opětovném zavedení vyšetřovaného zdroje podezřelé bílkoviny. Nemalou komplikaci přináší psychosomatika, sugesce, resp. pevné přesvědčení pacienta. Nejen proto by měla potravinová alergie patřit do  rukou odborníka, který by měl udělat vše i pro její nezpochybnitelnou diagnózu. V mnoha případech však zůstane u  pouhého podezření, specifické testy zkrátka nemusí být dostačující a konec konců ani dostupné, proto si připomeneme desatero nepřekročitelných zásad. Zásad, které vám potravinovou alergii pomohou lépe pochopit, a tím snad i lépe pocho‑ pit vlastní obtíže. Při všech nejasnostech, nejistotách a  obavách se ale vyvarujte jedné stále se opakující chyby – nespoléhejte se na ne‑ kompetentní mediální zdroje, zejména na webu. V mnohých diskusích vedených rodiči a  poučenými pacienty se najde mnoho nepřesností až závažných omylů. Ve stresu prohlížený internet opravdu není pro laiky dobrý rádce.

Desatero potravinového alergika

1. Zdaleka ne každý příznak, který si pacient spojí s  konzumací, je reálnou potravinovou alergií. Odpovědná jsou jednak jiná onemocnění (jícnu, žaludku, žlučníku, slinivky, tračníku, kůže, jakož i neurologické a kardiovaskulární nemoci), jednak přímý chemic‑ ký vliv potravin (dráždivé, zkažené, kontaminované, eventuálně toxické) a  také pouhá potravinová averze, tedy psychický důvod. Nezapomínejte: pravá potravinová alergie se potvrdí jen u jedné pětiny všech podezření.

2. Nepříznivé vlivy dráždivých jídel (zrající, kysaná, kvašená, přiroze‑ ně kyselá, pálivá nebo jinak aromatická potravina) obvykle žádnou potravinovou alergií nejsou. Jedná se nejčastěji o  nežádoucí vliv takzvaných biogenních aminů (namátkou přítomných v  čokoládě, ve zrajících sýrech, ve víně i pivu, v uzené makrele i tuňáku, v jahodách, v citrusech anebo také v rajském jablíčku). Nebo může jít primárně o jiné onemocnění, které se nevhodnou stravou podráždí (návratná choroba jícnu – reflux, chronický zánět žaludku, dráždivý tračník, nealergický zánět kůže aj.).

3. U dětí se obvykle potravinová alergie projevuje zcela jinak než u dospělých. Je to dáno mimo jiné i odlišnými imunologickými mechanismy. Děti si rozdělí IgE i non‑IgE reakce v poměru „50 na 50“, dospělí zpravidla trpí jen IgE alergiemi. Také spouštěči jsou jiní. Zatímco v předškolním věku alergenní bojiště ovládnou bílkoviny kravského mléka a vajíčka (do jisté míry i mouky a sóji), později odpovědnost přebírají ořechy (včetně arašídů – ve  skutečnosti jde o  luštěninu), semena včetně obilovin, ryby, korýši, měkkýši, kořenová zelenina a běžné ovoce. Mléko a vajíčko si ve vyspělých zemích udrží alergenní potenciál u pouhého 0,1 % dospělé populace. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení se tak to týká jen jedné tisíciny Evropanů.

4. Příznaky zprostředkované specifickými IgE protilátkami: časné příznaky. K  typickým příznakům dochází obvykle do  několika minut (1 minuta až 2 hodiny) po požití alergizující potraviny. K nim patří diskomfort v dutině ústní (svědění, pálení, otoky, porucha polykání, afty, nepravé „záněty“ nosohltanu), diskomfort břišní (nevolnost, zvracení, křeče, výjimečně následuje průjem) a  diskomfort kožní (kopřivkovité svědivé vyrážky, podkožní svědivé nebo bolestivé oto‑ ky) a  málokdy kašel nebo dušnost. Pro časnou reakci je typická recidiva po stejné (nebo aspoň příbuzné) potravině, a to recidiva stále stejných nebo alespoň velmi podobných příznaků. Do čas‑ né potravinové alergie proto patřit pravděpodobně nebude: bolest po smaženém jídle, kašel po bonbonech anebo vyrážka po alkoholickém nápoji, která se znovu nezopakuje. Časná reakce je typičtější pro starší děti a dospělé. Nejvážnějším příznakem časné IgE potravinové reakce je reakce systémová (postižení hned několika systémů včetně dýchacího ústrojí), nejtěžší pak anafylaktický šok se současným postižením srdce i cév.

5. A příznaky zprostředkované buněčnou imunitou: pozdní reakce (od  2–72 hodin, nejčastěji do  druhého dne po  požití). K  nim patří diskomfort břišní (bolesti, nadýmání, ale především chronické průjmy, krom kojenců málokdy krvavé), diskomfort kožní (dětské ekzémy, výjimečně kopřivky v jakémkoli věku) a pozor, někdy také diskomfort respirační (častěji opět u  dětí, a  to rýma, kašel i  hvízdavý výdech, u  dospělých astmatická dušnost „jen“ v  8 %). U  dospělých bývá pozdní reakce relativně vzácná, předpokládejme především břišní diskomfort, naopak u dospělých ekzematiků bývá doslova výjimeč‑ ná. U  malých dětí se v  některých případech můžeme setkat s  neprospíváním, chudokrevností, mrzutostí, neklidem i  dlouhotrvajícím POTRAVINOVÁ ALERGIE DESATERO potenciálního potravinového alergika materiál pro pacienty Nejrozšířenější typy zkřížených reakcí rostlinných i živočišných bílkovin Základní alergie Zkřížené reakce časté Zkřížené reakce možné bříza, líska, olše jablko, broskev, nektarinka, třešně kiwi lískový ořech, vlašský ořech mrkev, celer brambory (syrové) hruška, švestka, meruňka banán, pomeranč paraořech, kešu, pistácie, mandle petržel koření – kmín, kopr, fenykl, anýz sója pelyněk kořenová zelenina koření – kmín, fenykl, anýz heřmánek latex (kaučuk, guma) trávy (čeleď lipnicovité) mouky (žito, pšenice, ječmen) rajské jablíčko kukuřice, rýže, proso ambrozie meloun banán slunečnice latex (kaučukovník) kiwi banán avokádo papája jedlé kaštany mango a ananas sója hrášek arašídy čočka, fazole, boby mléko kravské kozí, ovčí (minimálně v 50 %) kobylí mléko hovězí maso (5%) vajíčko-bílek vajíčko – žloutek křepelčí i jiná vejce drůbeží maso (5%) peří mnoha ptáků mořské ryby sladkovodní ryby korýši měkkýši roztoči pláčem. Často se u dětí specifické i nespecifické příznaky kombinují. Klasickým příkladem pediatrických ordinací jsou vleklé non‑IgE trávicí obtíže (bolesti, koliky, plynatost, zácpa, nebo naopak hlenové průjmy – u mladších kojenců i s krví) společně s ekzémovým postižením kůže a neklidem.

6. U malých dětí čím těžší kožní nebo trávicí příznak, tím pravděpodobnější imunologická podstata (IgE i non-IgE). U dospělých toto pravidlo platí naopak jen u těžkého IgE zprostředkovaného ekzému.

7. Minimálně v 50 % má potravinový alergik alergického rodiče nebo staršího sourozence. A lhostejno, o jakou diagnózu u rodičů přesně jde (astma, rýma, ekzém). V některých případech potravinové alergie (těžký ekzém, alergický zánět tračníku kojence) očekávejme pozitivní rodinou alergickou anamnézu v 80–100 %.

8. Jiné specifické protilátky, zvláště ty izotypu IgG (popřípadě IgA) nemají pro diagnostiku potravinové alergie žádný význam. To platí především pro mnohé komerčně nabízené soupravy, kterými se trh jen hemží.

9. Přídatné látky, tzv. aditiva, jsou spouštěčem imunologických reakcí i skutečných alergií opravdu velmi vzácně. Přitom počet internetových vstupů, eventuálně návštěv v ordinacích hovoří o opaku. Strach z „Éček“ je zkrátka mnohonásobně větší než realita.

10. IgE potravinovou alergií se jako červená nit táhne fenomén zkřížené reaktivity (cross reactivity). Jde o zkříženou imunologickou reakci proti chemicky podobným bílkovinám (bílkovinná „rodina“ = rodina bílkovin se stejnou biologickou funkcí). V případě potravinové alergie se zkřížené mechanismy nejlépe vysvětlí u alergie na pyly a příbuzné (podobné, homologní) bílkoviny plodů, listů, kořenů a všech ostatních částí rostlin. Protilátka původně namířená jen a jen proti konkrétní bílkovině pylu, například u nás typická jarní alergie na pyl břízy, se s určitým časovým odstupem zacílí na podobnou bílkovinu plodů ovocných anebo ořechových stromů, v  některých případech nejsou vynechána ani semena (mák, sója), květy (koření), listy a kořeny (zelenina). Příznaky se naštěstí omezí na dutinu ústní se všemi možnými projevy, které k  alergii patří. Důvodem relativní bezpeč‑ nosti této alergie je snadný rozklad těchto nestabilních rostlinných bílkovin trávicími enzymy úst, žaludku i  střev. Celkové příznaky nebývají časté. Jiná situace nastává u astmatiků. Pokud mají tento ústní alergický syndrom, pomáhá určitá dietní zdrženlivost (syrové české ovoce, syrová kořenová zelenina, stromové ořechy, pražené arašídy).

Publikováno v Alergie.