sero

Nedostatek serotoninu

Serotonin

Obecně

Serotonin (5-hydroxytryptamin, zkráceně 5-HT), je biologicky aktivní látka obsažená v krevních destičkách, v buňkách gastrointestinálního traktu a v menší míře i v centrálním nervovém systému. V čistém stavu je to bílá amorfní nebo krystalická látka. Obzvláštní význam má jako neurotransmiter (přenašeč nervových vzruchů), neboť ovlivňuje serotoninergní systém, tvořený soustavou neuronů v prodloužené míše, mostu,středním mozku a mezimozku. Tento systém si udržuje za normálního stavu optimální hladinu serotoninu vlastní syntézou z jeho biochemických prekurzorů (viz dále). Neurony se serotoninovými receptory se vyskytují také v limbickém systému a v některých částech mozkové kůry. V centrálním nervovém systému se serotonin účastní především procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, způsobuje tak změny nálady, celkovou depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu. Některé serotoninové receptory se mohou stát příčinou vzniku migrény, jiné ji naopak potlačují. Změny v jeho metabolismu mohou být odpovědné i za určité psychické poruchy; mj. mohou vyvolávat maniodepresivní psychózu, chorobnou úzkost aj.

Činnost serotoninergního systému souvisí s cyklem spánku a bdění, s příjmem potravy (ovlivňuje receptory chuti, pocity nevolnosti a nucení ke zvracení) i s některými stránkami citového života, například sexuality či agresivního chování.

Serotonin má také silný vliv na tonus svalů (jejich napětí), podporuje zejména kontrakce hladkého svalstva a krevní srážlivost. Proto hraje značnou roli při krvácivých poraněních, kdy zúžením cév (tzv. vazokonstrikční účinek) snižuje únik krve z těla.

Nedostatek serotoninu v krvi se dá upravit příjmem potravy, která jej obsahuje. Do neuronů se však z krevního řečiště nepřenáší, tam se dá jeho hladina zvýšit jen dodáním jeho prekurzorů. Vhodnými zdroji jsou některé druhy sýrů, obsahujících bílkoviny bohaté na L-tryptofan, mléčné výrobky všeobecně, maso, listová zelenina a celozrnné pečivo. Uvolňování serotoninu na nervových spojích (synapsích) sice stimuluje alkohol a nikotin, avšak jen krátkodobě a s nežádoucími vedlejšími účinky.

Bylo také zjištěno, že na syntézu serotoninu v těle má velký vliv hladina světelného záření. Proto se jeho nedostatek projevuje zejména v zimě, kdy je méně slunečního záření a proto lidé častěji v tomto období trpí úzkostnými stavy, depresemi a jsou podráždění a útoční.

Zvýšená hladina serotoninu však vyvolává projevy předávkování, označované jako serotoninový syndrom.

klimakterium

Klimakterium

Klimakterium

Obecně

Menopauza, klimakterium nebo lidově „přechod” je období, kdy končí plodnost žen. Děje se tak naprosto přirozeně, ale také individuálně, jelikož u každé ženy menopauza nastupuje v jinou dobu. 

Délka a intenzita klimakteria mohou být ovlivněny celou řadou faktorů. Mezi ně patří například genetika, životní styl, ale také zeměpisná poloha. Obecně lze tvrdit, že čím severněji žena bydlí a světlejší pleť má, tím se zvyšuje i riziko klimakterických potíží. Výjimku tvoří jen ty ženy, jejichž strava je bohatá na mořské ryby a potraviny obsahující rostlinné estrogeny. Těm se potíže obvykle vyhýbají.

Menopauza se zpravidla objevuje šest až sedm let před poslední menstruací, která bývá průměrně mezi 49. až 55. rokem života. Že nastává ten okamžik, dokáže nejlépe říci gynekolog na základě speciální krevních testů, jež odhalují hladiny hormonů v krvi.

Vegetativní klimakterický syndrom

„Mezi první příznaky lze zařadit poruchy menstruačního krvácení. Kvůli opožďování ovulace se cyklus nejprve prodlužuje a poté zase naopak dochází k jeho zkracování. Důsledkem je pak obvykle častější měsíční krvácení. To ustane až ve chvíli, kdy se vyčerpá zásoba vajíček schopných k dozrání,” vysvětlují odborníci z Ulékaře.cz.

V souvislosti se ztrátou menstruace se záhy začne ve větší intenzitě objevovat skupina akutních příznaků, rovněž nazývaných jako vegetativní klimakterický syndrom. Dochází k nim v důsledku kolísání hormonálních hodnot v krvi. Patří sem například bolesti hlavy, návaly horka a pocení, závratě, pocit brnění končetin či záchvaty bušení srdce. V některých případech se objevuje i bolest na hrudi připomínající infarkt myokardu, případně zažívací a psychické potíže. Ty se často projevují nervozitou, plačtivostí, sklony k depresím, náladovostí nebo nespavostí.

Subakutní příznaky souvisejí s nedostatkem estrogenu

Další problémy nastávají několik týdnů, měsíců či let po menopauze. Jedná se o tzv. subakutní příznaky, které souvisí s dlouhodobějšími změnami hormonálních hladin, především s nedostatkem estrogenu.

V první řadě se jedná o častější infekce močových cest či problémy s inkontinencí. S tím mohou souviset také problémy v sexuálním životě. Ženy mohou pociťovat bolesti při pohlavním styku, svědění nebo pálení.

Kromě toho se suchost sliznice může projevit také zhoršením zraku, pálením v očích, suchostí a ztenčením kůže nebo zvýšenou tvorbou vrásek. Se změnou hormonálních hladin může v neposlední řadě souviset i suchý zánět hrtanu a hltanu či zvýšená lámavost nehtů nebo vypadávání vlasů.